Členění vinařského regionu

Podle současného dělení se v České republice nachází šest vinařských oblastí. Dvě v Čechách – Mělnický a Litoměřický region, a čtyři na Moravě: nejzápadnější Znojemský, jižně u rakouských hranic Mikulovský, v centrální a severní části celé oblasti Velkopavlovický a na východě Slovácko. Dříve toto území bylo rozděleno na deset malých vinařských regionů – brněnský, bzenecký, kyjovský, mikulovský, mutěnický, Podluží, strážnický, uherskohradišťský, velkopavlovický, znojemský. Všechny tyto malé oblasti se nacházejí semknuté v jeden celek na jižní Moravě.

Znojemská vinařská podoblast díky své západnější poloze podléhá ještě klimatickým vlivům Českomoravské vrchoviny, vyznačuje se spíše kamenitými půdami. Takové jsou zvláště vhodné pro pěstování odrůd, které potřebují pro svůj dobrý prospěch spíše drsné podmínky. Příkladem takových je třeba Ryzlink rýnský, který je právě v této oblasti bohatě zastoupen. Metropolí této oblasti je jednoznačně město Znojmo, nacházející se poblíž rakouských hranic, s bohatou vinařskou tradicí, kterou dokladují například členité vinné sklepy či přímo chodby nacházející se pod samotným městem. V jeho okolí se rozkládají výborné vinařské polohy, a dokládají to například známá jména, jakými jsou Kraví hora, Šatov, Vrbovec a další. Významné jsou i vinařské polohy v okolí Miroslavi či Dolních Kounic, kde se daří i modrým odrůdám. Zajímavým zástupcem této oblasti je například malé vinařství Trpělka & Oulehla, jehož vína si v posledních letech získávají stále větší oblibu mezi konzumenty, a jak to tak na Moravě bývá, hlavně svými bílými víny.

Město Mikulov, ležící opět nedaleko hranic s Rakouskem, je významným centrem stejnojmenné vinařské oblasti. Zhruba na poloviční cestě do Břeclavi nalezneme Valtice, zajímavé tím, že se zde nachází nejstarší vinařská škola v naší zemi a funguje zde i stálá degustační expozice Salonu vín České republiky, což je nejzásadnější soutěž vín u nás. Na kopcích nad přehradou Nové Mlýny se nachází obec Pavlov se skvělými podmínkami pro bílé odrůdy, jako jsou oba ryzlinky, bílý pinot či Chardonnay. V Perné nalezneme vinařskou šlechtitelskou stanici, která přivedla na svět odrůdu Pálava. Nejvýznamnějšími zástupci mikulovské vinařské oblasti jsou například vinařství Mikrosvín, typický svými mohutnými bílými víny s vyšším obsahem alkoholu, vinařství Reisten z Pavlova, zaměřené téměř výhradně na bílá vína či Tanzberg s vinicemi nad Mikulovem.

Jižně od Brna směrem k rakouským hranicím se táhne pás hlavních vinařských poloh Velkopavlovické podoblasti. Je to místo, kde se patrně nejvíce na Moravě daří červeným vínům, proto zde nalezneme i větší rozlohy modrých odrůd, jako například Modrý Portugal, Zweigeltrebe či Svatovavřinecké, a to třeba kolem Rakvic či Bořetic. Zajímavým místem této oblasti jsou Čejkovice, i pro svou historii, provázanou s vinařstvím. Za návštěvu určitě stojí například Templáři vybudované rozsáhlé sklepení v Čejkovicích. Mezi zajímavé vinaře této oblasti patří bezesporu Malý vinař František Mádl z Velkých Bílovic, který se zaměřuje hlavně na bílá vína a jehož barikový Sauvignon patří tradičně k hodně povedeným, nebo zde má některé své vinice třeba Ing. Miloš Michlovský.

Do nejvýchodnější Slovácké podoblasti spadají vinařské obce Břeclav, Mutěnice, Kyjov, Bzenec, Strážnice, Uherské hradiště či Blatnice, a pochopitelně obce a viniční tratě k nim přilehlé. Zajímavé je, že ze zdejších šlechtitelských stanic pochází i dvě domácí odrůdy, vůbec nejrozšířenější tuzemská odrůda Muškát moravský, a Cabernet Moravia, pocházející z křížení odrůd Cabernet Frank a Zweigeltrebe. Zajímavá vína na Slovácku produkuje například vinař Michal Robek z Blatnice,  velmi oblíbená jsou i přírodně sladká vína z Neoklasu z Šardic a zajímavá jsou i některá červená vína ze Spielbergu.